Frýdlant nad Ostravicí - základní informace o městě

Frýdlant nad Ostravicí je město ležící po obou stranách historické moravsko-slezské zemské hranice v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Obec se nachází v údolí řeky Ostravice při úpatí nejvyšší hory Beskyd – Lysé hory. Díky své poloze bývá nazýván vstupní bránou do Moravskoslezských Beskyd. Frýdlant býval průmyslovým centrem oblasti. Proslul svou železářskou výrobou, dnes se však orientuje i na cestovní ruch. Jméno města má původ v němčině a vzniklo složením ze dvou slov - Land znamená země a Frieden pokoj, klid.

Osídlení území v okolí řeky Ostravice se datuje do druhé poloviny 13. století, když roku 1256 rozhodl král Přemysl Otakar II. ve sporu mezi knížetem těšínským a olomouckým biskupem Brunem, že zemskou hranici bude tvořit řeka Ostravice. V letech 1285-1300 vzniká osídlením tohoto území léno Místecko-Frýdlantské. K roku 1300 je zaznamenán Jindřich z Frýdlantu, o kterém se předpokládalo, že pocházel z rodu Stangů, a že tedy Frýdlant musel být založen v poslední třetině 13. století. Je však možné, že byl příslušníkem rodu Ronovců, kteří pocházeli z Frýdlantu v Čechách (v takovém případě by jméno Frýdlant bylo přeneseno z Čech na Moravu a Frýdlant mohl být založen později, cca ve 14. století). Roku 1402 prodává tehdejší držitel Lacek z Kravař léno tehdejšímu držiteli frýdeckého panství, jehož součástí bylo až do roku 1581, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský připojuje léno ke svému hukvaldskému panství. O rok dříve byl ve Frýdlantu postaven dřevěný kostelík z r. 1580 zasvěcený sv. Bartoloměji, který byl v letech 1672-1690 přestavěn na kamenný. Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím a dřevorubectvím, a to až do 17. století. V letech 1618 – 1620 vznikly na frýdlantském katastru železárny a v posledních letech třicetileté války byly založeny hamry. V roce 1675 byly hamry zmodernizovány a Frýdlant se stal jedním z významných moravských hutních center. Kromě hamrů prosperovala ve druhé polovině 17. a v 18. století ve Frýdlantu i ruční výroba papíru. Hutnictví se v 19. století zaměřilo na slévárenskou produkci umělecké litiny, kamen, později i smaltovaného nádobí a vybraných strojírenských výrobků. Po První světové válce bylo roku 1920 započato s elektrifikací městečka.

Mezi významné pamětihodnosti Frýdlantu nad Ostravicí patří Frýdlantské železárny, kaple na Kamenci, klášter Milosrdných sester svatého Karla Boromejského a sloup Panny Marie Karmelitské. Ve městě je návštěvníkům poskytnuto různorodé kulturní využití. Své sídlo zde má pěvecký sbor, folklórní sdružení a dvě dechové hudby. Památník zdejšího významného umělce Ferdiše Duši je uzavřen a část tamní sbírky byla přestěhovaná do Galerie uměleckého smaltu a litiny v Kulturního domě. Galerie byla v loňském roce díky spolufinancování EU rozšířena a doplněna o další exponáty uměleckého smaltu a litiny.